Home
branwen
09 December 2009 @ 06:13 pm
  • v té škole je ale sranda... Dneska jsem si zapomněla brýle, tak jsem naprosto nezvládala IVT. Akorát jsem pomáhala spolužákovi hledat chyby v jeho programech, tam jsem viděla :D
  • ředitel je debil, ale naprostej. Kdybych mluvila sprostě, použila bych silnější slova, ale já tak nemluvím, takže je to prostě debil. Vymslel si, že na den otevřených dveří zítra nedostaneme volno jako dosud, ale naopak tam budeme o hodinu dýl, aby se měli návštěvníci na co dívat. Mně osobně se zdá, že tímhle už překračuje meze, takovýhle zásahy do rozvrhu... Debil je to. Nejradši bych tam nešla, ale mám Kraba a u toho si to nedovolím.
  • Seznam četby k matuře se rozrostl na 99 knížek, z nichž většinu mám přečtenou ^^ cha. Zrovna vytvářím další zápis, chtěla bych dneska napsat ještě dva :D
  • včera jsem se byla podívat na gramatický seminář, který vede Ilča a byl bezva ^^ možná se tam zajdu juknout ještě někdy, když budu moct ^_^
  • zítra jdeme s Pumětem a s Týnou na koncert Ilči a profesora Hlodavce. Těšík ^^
  • a dneska jsem si napsala na ruku jednu Hrabětovu báseň a tři Skácelova čtyřverší. Bzum xD
  • a Děsítko už adoptovalo Lamu ^^ dneska jí umývalo obličej <3
  • a já jdu dělat ty zápisy. tak.
Edit: status jednoho z mých spolužáků na fcb:

Brněnská zoologická zahrada otevírá zítra s velkou slávou novou exhibici. Jedná se o pavilon velmi šikovných a cvičených lidoopů, otevřený v budově gymnázia Slovanské nám. Pavilon je zcela exkluzivně otevřen pouze 10.12. a vstup pro všechny zdarma, všichni jsou srdečně zváni.

Jo, něco takovýho z nás ředitel dělá. Je to debil. Kdybysme tam kurva aspoň netrčeli o hodinu víc!!!
 
 
Je mi...: busybusy
V uších mám...: nazareth
 
 
branwen
24 June 2009 @ 12:52 pm
Chíííí! *už nemá depku*

Chcete něco vědět? Chameleoni jsou bezva a mají dokonalý ztřeštěný nápady! Včera jsem si chvilišku psala se [info]zlomarki na kytce. Nejdřív hnedka pochopila, co to se mnou je (tj. že to nemá žádnej konkrétní důvod, že ty ostatní věci si jenom moc beru právě díky svýmu stavu) a pak mi doporučila poslouchat Daniela Nekonečnýho. Jo, toho. A víte co? Pomohlo to! No nejsou ti chameleoni bezva? ^_^ Děkujík mnohokrátík, chami :)) *virtuální kytička*


A dneska jsem se dorazila. Ve dvanáct jsem se totiž sebrala, vloupala se na jednu zahradu, štípla tam lilii a frr na ústřední hřbitov. Skácelův hrob jsem našla prakticky okamžitě, aniž bych věděla, kde tam přesně je, kromě tušení, že by mohl být někde tam na čestným pohřebišti. A taky jo. A kromě mě tam nikdo nebyl, takže jsem mu v klidu položila na hrob kytí a pak tam stála, koukala na jeho bustu a meditovala. Taky jsem s sebou měla foťák, takže později natahám některý fotky na rajče...
Bylo mi tam moc pěkně. Tak nějak... mírumilovně a absolutně antidepresivně. Když jsem odcházela, poprvé od neděle vykouklo na dvě vteřiny sluníčko a zasvítilo mi přímo do obličeje. Před chvilkou jsem odběhla na terasu, protože zase na chvilku vylezlo. A prostě chí. Je mi teď strašně lehko u srdce... takže už bych nemusela být na všechny tak protivná, co myslíte? :D



Novému ránu rožnem svíci
Je neznámé a nemá tváře
Jak anděl v dřevu lípy spící
A čekající na řezbáře

Někdy se anděl na nás hněvá
Anděla máme každý svého
A naděje má z buku křídla
A srdce z dřeva lipového
 
 
Je mi...: contentíp
V uších mám...: holka s lebkou
 
 
branwen
23 June 2009 @ 08:30 pm
Ten déšť mě asi jednou zabije. A když neprší, tak je aspoň zataženo, tma a zima. fuj. Chci léto...

Poslední dny jsem naprosto dokonale v háji. Mamka je na mě pořád hnusná, vylejvá si na mě zlost. Včera jsem se po ultra-nudných čtyřech hodinách (dobře, ta poslední byla čeština, ta jediná byla celkem záživná) taktak odplazila s Pumičkou do Krušek na pivo (a mezitím jsme jí byly koupit šatečky. A moc jí slušej ^_^). Mamka mi tam volala, kde jsem a když jsem jí řekla, že v hospodě, tak na mě štěkla, ať si to teda užiju a típla to. Fakt bezva. Hlavně po tom, jak ségru piánko pustila teď v neděli ven s těma stejnejma parchantama, co se s nima tak ožrala minulou neděli. Leze mi na nervy...
Nějak to všechno přestávám zvládat... Nesnáším, jak se mi to teď v životě kombinuje. Konečně jsem taky pochopila význam PMS (já chci svoje "jednou za tři měsíce a do prvního dne o tom nevím" zpátky...). Navíc konec školního roku je pro mě už pár let dost šílenej. Teď  to počasí, který se mě zjevně snaží zdeptat co nejvíc. Navíc jsem dneska málem chcípla od tlaku. Do toho mamka... Je to moc na jedno malé ostnaté stvoření... Takže už mám pár dní docela hnusnou depku a nemůžu se jí zbavit, ať se snažím jak chci (a dneska zklamala i Holka s lebkou, do které jsem dávala tolik nadějí...). A jsem díky tomu pěkně protivná, na koho jinýho než na tu, která si to zaslouží nejmíň... Takže mám k tomu i výčitky svědomí. Zabte mě...
Kdyby aspoň ta mamka byla normální... Na stop, tohleto.
A včera v noci jsem měla naprosto příšernej sen. Poprvé v životě jsem ve snu umřela. Byla jsem plavat v jednom zatopeným lomu. Nikdo jinej tam nebyl, bylo hnusně a voda ledová. A něco se mi najednou otřelo o nohy... Když mě to začalo táhnout dolů, chtěla jsem křičet, ale... A ano, já na vodníky věřím. A ke všemu to byl jeden z těch snů, v tom přechodu mezi bděním a sněním. Fuj. Ale vypsala jsem se z toho, takže jsem pak spala normálně...
Ráno jsem mamce důrazně vysvětlila, že se mi její jednání nezamlouvá a zakončila to naštvaným "přestaň na mě štěkat a vychovávej si Titinu, ta to potřebuje". Jo, jsem drzá, ale kdo by se mi divil. Nikdy po mně nikdo nechtěl, abych hlásila svoje plány ohledně volných odpolední, tak se teď nemá co vztekat, když to nedělám. Má mi to říct normálně. A Petr mi to schválil, prý po sobě nemám nechat šlapat. Dvanáct let mi stačilo.

No nic, nebudu tu na vás pouštět svoje deprese.

Jinak, zítra do školy nemusím. Včera i dneska nás tam bylo osm skalních, protože půlka třídy je v Bruselu a půlka z těch, co tu zůstali, do školy nechodí. Tak jsme se domluvili, že na hodinu tam chodit fakt nemá smysl, skříňky máme předaný, třídu danou do pořádku a dívat se tam hoďku na film... Ne, díky. Takže si udělám výlet na ústřední hřbitov obhlídnout si, kde skončím, když mám tu depresi podívat se na Skácelův hrob. Tak. A donesu mu kytí. Dneska si ho zase celý den čtu... A docela mě drží nad vodou...

Já už neci depku...

A padal déšť a byl tak těžký
A byl tak sám a beze jména
A každá kapka byla hřebík
Ukovaný za studena


*
*
*

Je lilie a nelilie
Déšť který padá a jenž lije
A život bývá rovněž těžký
Koníčci chodí radši pěšky

*
*
*

A vlastně ať je navždy po tvém
A na věky je vůle tvá
A život je když něco zbylo
A smrt když už nic nezbývá


Tyhle dvě mi zní v hlavě celej den...

 
 
Je mi...: depresseddepressed
V uších mám...: Iné Kafe